Dopisy na konec světa | 03

28. dubna 2017 v 21:53 | nika |  Thoughts
Drahý J.,

chybíš mi.

A možná mi chybí i všechny naše snapchaty, které začaly pár dní poté, co jsem si tě přidala. Staly se takovou každovečerní náplní, probírali jsme různá témata a přitom si posílali selfie. Na první pohled zcela neškodné, že? Ovšem jenom do té doby, než začneš chtít něco víc. A nejspíš jsem chtěla i já. Budu zde zcela upřímná a budu mluvit i o tom, co jsem nikdy nevyslovila. Jednoho večera jsem ti poslala svoje pozadí. Pamatuju si, jak jsem si připadala zvláštně, jako bych dělala něco strašného, něco, co bych nikdy udělat neměla. Přijde mi to teď usměvné, neboť postupem času to došlo mnohem dál a oproti tomu, kde jsme teď, je pozadí v kalhotkách, téměř jako bych byla oblečena v kombinéze. Tys posílal fotky bez trička. Já přešla na tanga a ty jistě víš, co mi začalo přicházet od tebe. Ale to bych předbíhala, protože zhruba v tomhle stádiu se stalo něco, co pravděpodobně změnilo celý náš vztah.

Pozval jsi mě k sobě domů. Během našich snapchatových večerů jsi nabízel kamarádství s výhodami. Neměla jsem zrovna dvakrát radostné období a tys mi vždycky ochotně pomáhal, načež jsi přišel s tímhle a já po delším rozhodování tak nějak neurčitě souhlasila. Asi mi v tu chvíli zcela nedošlo, co tohle zvláštní přátelství obnáší. Nicméně tvoje pozvánka přišla na hokeji, kde jsme se téměř náhodou sešli, každou přestávku jsme trávili spolu, povídali si, smáli se a strkali do sebe jako šílenci. Byla jsem tam pro tebe jediná a pravděpodobně někdy v ten moment jsem si uvědomila, že s tebou chci být nejspíš více, než bych chtít měla. Že chci být jediná i jinde. Všude.

Den na to jsem k tobě doopravdy přišla.

love, quote, and remember image

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cincina cincina | Web | 1. května 2017 v 9:40 | Reagovat

Vlastně ti rozumím. Nejhorší je, když chceš něco víc, ale ten druhý ne. I když podle jeho chování bych soudila, že i on by něco chtěl.
Jsem zvědavá na další část. Doufám, že budeš psát o tom, co následovalo potom.

2 Kačka Kačka | 3. května 2017 v 17:45 | Reagovat

Strašně ráda tady ty články čtu. Je to bezmoc, na jednu stranu, když člověk čeká, doufá a touží a ten druhý jen tahá za ty nitky s tou prokletou nadějí..
Těším se na další :)

3 Sandra Sandra | Web | 7. května 2017 v 19:12 | Reagovat

tieto články sa mi neskutočne páčia♥
teším sa na ďalší!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama