Dopisy na konec světa | 09

29. června 2017 v 12:30 | nika |  Thoughts

Milý J.,

během období, kdy jsi nebyl ve škole, se stalo spoustu věcí. Snad každý víkend jsem někde byla a tak trochu zkoušela zapít to, že mi chybíš. Marně. Bavila jsem se kamarády a bylo mi fajn, ale nikdy jsem se neubránila tomu, ti napsat. A párkrát se mi dokonce povedlo i říct pravdu. Ale nikdy jsi to nebral vážně, neboť jsi věděl, že jsem pila. A já to za střízliva nebyla schopna zopakovat. Nicméně jeden večer se s námi v hospodě uvelebil jeden kamarádky známý. Na(ne)štěstí jel přesně stejným směrem a autobusem. Staly se tam věci, které jsem si úplně nepřála. A když mě doprovodil až domů, měla jsem pocit, že dělám špatnou věc. Víš, bylo to, jako bych tě podváděla. Je to dost usměvné, když si uvědomím, že tys během našeho přátelství s jinými spal úplně běžně. Celé to byla ironie. Když jsem se líbala s tebou, tehdy, představovala jsem si někoho úplně jiného. A když jsem se líbala teď s někým jiným, představovala jsem si tebe. Tak zoufale jsem potřebovala cítit tebe a hledala jsem tě v někom jiném.
Den na to jsme se shodly, že po tvé maturitě obnovíme naše přátelství s výhodami. Týden před maturitou ses objevil v Bille. Měl jsi namířeno do školy, tos mi psal, ale zrovna v tu chvíli, kdy já byla v tom obchodě, ty ses tam zjevil. Věř, že se mi nikdy nic takového nestalo, ale já měla takovou radost, že tě vidím. Nedokážu to moc vysvětlit, nikdy předtím jsem nikoho tak ráda neviděla. Zlepšil jsi mi den, možná i celý týden, a to se jen tak někomu nepovede. Nezajímalo mě, že by nás mohla vidět celá škola, jednoduše jsem tě potřebovala obejmout. Potřebovala jsem cítit tvoje tělo blízko toho mého. Do školy jsme šli spolu. Tak trochu jsem utekla kamarádce, ale tys byl asi přednější. A pořád jsi.
Myslím, že to byla ta chvíle, kdy jsem si uvědomila, že nic víc nechci. Chyběl jsi mi a nikdy jsem se o tebe nechtěla dělit, ale byl jsi kamarád. A tak jsem tě měla ráda. Hodně, ale ne víc.

A mám tě tak ráda pořád.
Tvoje nika
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cherry Berry Cherry Berry | Web | 30. června 2017 v 17:54 | Reagovat

Ahoj, moc se ti povedl letní design blogu!!! Působí na mě takovým osvěžujícím klidným dojmem :-) Taky bych chtěla tvořit designy a umět je dávat na blog!!!

2 Eliss Eliss | Web | 30. června 2017 v 21:57 | Reagovat

Moc pěkně napsáno, ale zároveň smutné :(

3 Michelle Michelle | Web | 2. července 2017 v 19:20 | Reagovat

Taky se mi často stává, že se snažím něco zapít. Ne, že by to zrovna pomáhalo. Ale někdy to dodává odvahu. Možná proto všichni pijeme, aby jsme dělali věci, na které si normálně netroufneme.

4 Kačka Kačka | 2. července 2017 v 20:33 | Reagovat

Přijde mi to strašně smutné :( a ani vlastně nevím proč tak..
Ale zároveň ten konec, je milý ♥ a pro mě z toho vyzařuje něco, co opravdu potvrzuje, že jej máš ráda, že je to kamarád o kterého by jsi se nechtěla dělit.
A to mi přijde strašně pěkné ♥

5 Lu Lu | Web | 3. července 2017 v 23:13 | Reagovat

Zivot je niekedy dost divny...a clovek casto nevie co vlastne chce

6 Andey Andey | Web | 4. července 2017 v 19:59 | Reagovat

Nějak nevím, co ti na to napsat. Určitě je dobře, co k němu cítíš, tak se toho nevzdávej.

7 Sat. Sat. | Web | 4. července 2017 v 21:20 | Reagovat

Nežijeme v pohádce bohudík/bohužel. Velmi pěkně napsané, dokážu se vcítit do tvé situace, což mě na jednu stranu sere a na druhou těší. /Postranní úsměv./

8 crazyjull crazyjull | Web | 4. července 2017 v 22:37 | Reagovat

Přijde mi to celkem smutné, ale na druhou stranu i pěkné. Na jednu stranu chápu, jak se cítíš, ale je skvělý, že ho máš alespoň takhle jako kamaráda.
Já se alkoholu už vyhýbám- nebo když už piju tak zásadně bez telefonu, protože pak píšu to, co doopravdy cítím a zatím se mi nestalo, že by to bylo dobře. :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama