Výkřiky do tmy

24. června 2017 v 19:58 | nika |  Thoughts
Seděla sama. Zahalena černočernou tmou, nocí teplou a nelítostivou. Proč nespala? Nešlo to, ačkoliv odjakživa všechny problémy řešila právě tak. Usnout a na všechno zapomenout. Tentokrát to nedokázala. Hodně se stalo. Nahromadilo se moc myšlenek a pocitů a ona nevěděla, jak s nimi zacházet. Byla ztracená. Věci se děly a ona je nedokázala vnímat, zpracovávat a především pochopit.
Zírala do tmy, která jako by jí každou vteřinou pohlcovala víc a víc. Prázdnota - bylo to to, co cítila? A jde vůbec prázdno cítit? Nejspíš ne. Vždycky tu něco je. Možná to byl strach. Vcelku neurčitý, tak nějak ze všeho a všech. Už nechtěla, aby jí někdo ublížil. Potily se jí dlaně, zarývala nehty do kůže a přála si, aby to co nejdřív skončilo. Věděla, že nemá smysl se bát. Vždyť je v bezpečí. Má v životě lidi, kteří jí mají rádi a ona má ráda je. Nic víc nepotřebuje, ale přece tu bylo něco, co jí chybělo. Teď tu totiž nebyli. V tuhle chvíli, kdy ona seděla, topící se v děsivé tmě plné strachu, byla sama. Nebyl tu on. A nemohl jí říci, že všechno bude v pořádku. On člověk je nejspíš vždycky sám, když zoufale potřebuje být s někým.
Seděla tak ještě několik minut a hodin. Dýchala zhluboka a snažila se pochopit, že se není čeho bát. Je to jen úzkost. Není to skutečné. Byla si toho vědoma, ale nedokázala to ukončit.
Nad ránem usnula.
A když se probudila, přečetla si zprávu od něj a zaplavila jí vlna vděku. Nikdy na to nebyla sama. Chápal jí. Měl jí rád a chtěl jí pomoct, ačkoliv se mezi nimi hodně stalo. Ale je v pořádku se občas bát a tápat. Jenom k tomu potřebujeme lidi, kteří nám řeknou, že je to normální. A hlavně, že to přejde. Jednou.

quote, art, and lost image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andey Andey | Web | 25. června 2017 v 10:01 | Reagovat

Skvěle napsáno a naprosto souhlasím.

2 Lany Lany | Web | 27. června 2017 v 17:17 | Reagovat

Páni.. Ja len pozerám a neviem uveriť tomu, ako je možné, že mi každé jedno slovo hovorí z duše.. Dokonalé.

3 Katie* Katie* | Web | 28. června 2017 v 20:32 | Reagovat

To je tak moc krásně napsáno. A je to celkem pravda. Nemůžu než souhlasit.

4 Kačka Kačka | 28. června 2017 v 21:01 | Reagovat

Tohle je něco neskutečného <3 nemám slov, je to nádherný, a tak neskutečně pravdivý..
Jako by jsi mluvila za mě, jako by jsi popisovala mě. Koukám a nevěřím svým očím, tohle je <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama