klíč ke štěstí

2. října 2017 v 18:43 | nika |  Thoughts
Inu, ono se děje spoustu věcí. Tu škola, tu oslavy, tu taneční, tu kalby, tu noví lidé, tu staří známí. Je toho všeho tak moc, je to jako hurikán zážitků, myšlenek a lidí, všechno se míchá, začíná, končí. Lidé spíše přícházejí, než odcházejí. A když je poprosím, aby po tom všem doopravdy odešli, najednou nechtějí. Ale o tom jindy. To si tak někdy sednu a sesmolím další bezcenný dopis na konec světa.
A víte co? Ono je to všechno vlastně strašně jednoduchý. Jedu domů, auto je narvaný lidma, který znám odjakživa. Byli moje dětství, a pak, když jsem odešla za novejma lidma, zapomněla jsem. Anebo snad oni zapomněli. Už jsme se nepotřebovali. A trvalo nám několik let, než jsme se zase našli. A tak jedeme, každej je obohacen o lidi z nový školy, o vzlety a pády, každej jsme si za tu dobu něco zažili. A je to nádherný, protože si zase máme co říct. Smějeme se a já skoro pláču, protože mi to dojde. Jak je to tak hrozně jednoduchý. Stačí totiž mít kolem sebe ty správný lidi. A když se rozhlídnete, zjistíte, že je jich šíleně moc. Možná jsou to lidi, který znáte celej život. Možná to jsou ty, který jste poznali před měsícem, týdnem, včera. Možná to jsou úplně všichni kolem vás.
Brala jsem to jako samozřejmost. Lidi, který jsou kolem mě. Tak moc jsem se zaměřila na to, co se děje ve mně, až jsem zapomněla, co je venku. Zapomněla jsem žít.
A když jsem přijela domů, napsala jsem J. Napsala jsem si o ty prachpitomý nudes, jako jsme to tehdy dělávali. Už dlouho mě neoslovil jménem. A teď přišlo Moni. Věřte nebo ne, bylo to jako dřív. Jako by se nic špatnýho nikdy nestalo, byli jsme zase dva středoškoláci, který mezi sebou mají něco víc, než kamarádství. A je to přesně to, co chtějí.
Usmívala jsem se celej večer. Protože je všechno tak, jak bejt má. Není to ideální - ale to nikdy nebude. Musíte to přijmout. A přestat se ve všem tolik nimrat, patlat a plácat, přestat tak naléhat, protože ono to přijde samo.
Klíčem ke štěstí je mít kolem sebe ty správný lidi.
Fakt, takhle jednoduchý to je.
A pokud si řeknete, že je nemáte, podívejte se.
Taky jsem si to nemyslela.
Ale mám. Každej máme.
Mrzí mě, že jsem si to neuvědomila dřív.
Že jsem se pořádně nepodívala.

beautiful, quotes, and love image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KatkaInk KatkaInk | Web | 2. října 2017 v 21:02 | Reagovat

Presne poznám ten pocit, keď sa toho deje priveľa a ja nemám čas žiť. Hovoríš mi z duše. :)

2 Andey Andey | Web | 3. října 2017 v 21:18 | Reagovat

Je důležitý uvědomovat si, koho kolem sebe máš. Protože pak můžeš někoho odpudit, a budeš toho pak litovat. Nejlepší je všechno hodit za hlavu a užívat si přítomnosti.

3 snowy-christmas snowy-christmas | E-mail | Web | 6. října 2017 v 18:06 | Reagovat

Obrázek k článku nese perfektní poselství, toho bychom se měli řídit.

4 snowy-christmas snowy-christmas | E-mail | Web | 6. října 2017 v 18:07 | Reagovat

*tím :D

5 Simix Simix | Web | 6. října 2017 v 21:49 | Reagovat

Napsala jsi to moc hezky. :)
Já to s lidmi mám teď dost podobně :)
Mám plno nových kamarádů, ale jsou tu i ti staří... a prostě tak :)
Možná víc v mým článku :)
Tak se měj :)

6 Kai. Kai. | Web | 10. října 2017 v 6:28 | Reagovat

Je hezké, když si takové věci člověk dokáže uvědomit. Snažím se o to už několik měsíců a mně osobně to jde líp než dobře.

7 K. K. | 10. října 2017 v 21:56 | Reagovat

Obdivuji to, jak umíš textem předat ten daný vzkaz, který chceš :)
Vždycky mne to tak dostane, jakým stylem a celkově jak je to napsané :)
Je důležité si uvědomit, kdo pro nás je důležitý a kdo za to opravdu stojí :)
Pamatuj, že vždy se dá nějakým způsobem vynahradit čas, který jste ztratili, obzvláště u lidí, kteří za to opravdu stojí :)
PS. Ozývám se z nového blogu, tak zda máš zájem... :))

8 Anička Anička | Web | 11. října 2017 v 15:43 | Reagovat

Ten pocit znám a není nic lepšího, než když si zase máte co říct.

www.thewaybya.blogspot.cz

9 Adela Adela | Web | 13. října 2017 v 15:59 | Reagovat

Skvěle napsaný článek :) Občas mám taky takové období, že si říkám, že nežiju pořádně, neužívám si toho.. A hlavně, že si nevážím lidí kolem mě, kteří mě mají rádi a já na ně občas kašlu. Je fajn někdy takhle otevřít oči, uvědomit si to, ale hlavní je zas nesjet do starých kolejí... :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama