Dopisy na konec světa | 18

21. února 2018 v 22:02 | nika |  Dopisy
J.,

už nemám, co říct. A proto je tohle poslední dopis, který ti napíšu. Možná se naše cesty ještě někdy sejdou a možná už ne, ale už vím, že to nechci. Sem tam si něco pošleme, jen málokdy si na to odpovíme a už skoro vůbec nemluvíme o našich psychických stavech. Jsou chvíle, kdy mě to mrzí. Vzpomenu si na to každodenní psaní, úsměvy, snapy. Na ten pocit, že mě někdo chápe a chce mi pomoct. Ale za tím vším je taky spousta bolesti. A někdy člověk prostě musí nechat odejít něco, ačkoliv to bolí. Protože kdybys zůstal, bude to bolet ještě víc. Měla jsem dojem, že to bez tebe nezvládnu. A tehdy bych to možná doopravdy nezvládla, ale teď už je to jinak. Večery, kdy nechci existovat, mám strach úplně ze všeho a potřebuju od tebe slyšet, že to zas bude dobrý, už skoro nejsou.
I přesto nechci, abys odešel úplně. Tuhle tvojí část si ještě chci ponechat, dokud už nebudeš ty ten první, na koho si vzpomenu, když se nebudu cítit dobře. Ale nic víc už nechci. Nechci tě vidět a nechci s tebou mluvit, protože me vždycky zklameš. Občas je lepší nevidět a nevědět.
Píšu ti poslední děkuju. Obrovský, za všechnu tu podporu, za to, žes to se mnou nevzdal, když mi bylo nejhůř. Vážím si toho. Kromě tý bolesti jsi mi toho hodně dal, ukázal a naučil. Přeci jen toho pozitivního snad bylo víc.
Vždycky pro mě budeš mít nějakej význam, budeš důležitá kapitola. Ale všechny kapitoly jednou končí, víš?

A teď mám někoho jinýho, komu bych toho chtěla hodně říct.

Měj se krásně
a nevzdávej to,
tvoje nika.

quotes and love image
 


Komentáře

1 Anička Anička | Web | 24. února 2018 v 18:00 | Reagovat

To je tak hezky napsané, je dobře, že už mu chceš dát sbohem, vysával z tebe všechnu energii, kterou můžeš vkládat do někoho jiného :) Držím palce!

www.thewaybya.blogspot.cz

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 24. února 2018 v 20:32 | Reagovat

Tohle je moc hezky napsané, vychází z toho tolik upřímnosti i bolesti, že mě to samotnou chytlo... Přeju hodně štěstí do budoucna. :-)

3 Tereza Outcry Tereza Outcry | Web | 24. února 2018 v 21:25 | Reagovat

Moc hezké. Je to někdy, tak jak píšeš. Musíme nechat odejít i něco dobrého, aby z toho vzniklo něco lepšího. Snad jsem to pochopila správně. :-)

4 Romi Romi | Web | 25. února 2018 v 16:30 | Reagovat

zajímavý článek :)

5 neweresth neweresth | Web | 27. února 2018 v 18:32 | Reagovat

Vzpomínky jsou krásné. Vzpomínky bolí. Je hezké, když je člověk schopen nějakou kapitolu, tak nějak uzavřít. Posouváme se dál. Holt někdo je třeba jenom nějakou lekcí, nějaký pomocník na cestě životem. Co se vlastně máme naučit, co chceme zažít. Jsem ráda, že jdeme dál.))

6 doms. doms. | Web | 2. března 2018 v 10:43 | Reagovat

Oh girl, skoro plačem. Ale to bude tým, že sa s týmto viem celkom dobre stotožniť. Som na teba hrdá a som rada, že sa ti podarilo ísť ďalej, lebo mne sa nedarí už rok a pol. Stále si totiž myslím, že ono to dobré predsa len príde aj s tým iným človekom, a pritom by zrejme prišlo práve vtedy, keď by som sa ho vzdala. Jáj tak veľmi ti držím palce, aby si sa mala už len dobre práve s tým človekom, ktorého teraz máš! Drž sa!♡♡

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama