Jen tak být.

12. února 2018 v 11:00 | nika |  Thoughts
Víte, někdy je hrozne těžký přijít na to, kdo vlastně jste. Jste ten, kdo jde s partou kamarádů v pátek večer ven a vrátí se nad ránem? Nebo jste ten, kdo radši zůstane v teplý posteli a čte si knížku? Vezmete si ty podpatky, který jste si vítězoslavně koupili, anebo radši ty tenisky, na který jsou u vás ostatní zvyklý? Namalujete si linky a červenou rtěnku nebo prostě půjdete bez toho všeho? Měla jsem pocit, že si musím vybrat. Ale je to důležitý, vybrat si? Všichni se hledáme. Celej život. A proto si myslím, že nemusíme mít tu svojí škatulku. Že nemusíme dělat a nosit přesně to, co by od nás ostatní čekali. Když ve skutečnosti chceme zkusit něco jinýho. Proč prostě jeden pátek nebýt party girl a ten další nesedět doma sama s knížkou? Proč si v pondělí nevzít podpatky a v úterý tenisky? Proč jeden den nejít jako hollywoodská hvězda a druhej den ve vytahaný mikině? Jednou si poslechnout rock a jindy zase pop? Není to právě o tom - že jsme pokaždý jiný? Že jsme lidi a neustále se měníme, zkoušíme, nacházíme a ztrácíme? Není důležitý si vybrat. Ale být tím, kým zrovna chceme. Ať už je to někde v klubu mezi desítkami lidi nebo doma v posteli. Pořád jsme to my a jsme jedinečný. Nemusíme si vybírat. Prostě jen být. O tom to je.

Tak buďte. Kým chcete. Třeba pokaždý jiný.

 


Komentáře

1 Abs Abs | Web | 12. února 2018 v 18:10 | Reagovat

Jaká náhoda, že jsem o tomto dneska zrovna přemýšlela.. furt jen přemýšlím o tom, co by na nějaké menší změny ve vzhledu řekli ostatní. Otevřela jsi mi oči, děkuju za tento článek :) víc takových článků prosím! Od tebe bych si podobných myšlenek chtěla číst více.

2 Anička Anička | Web | Pátek v 10:32 | Reagovat

Přesně takhle to mám, jednou jsem paty girl, pak e obléknu jak celebrita a další den jsem zalezlá doma s vytahanou mikinou a mastným drdolem na hlavě. O tom to podle mě je. Přesně jak píšeš :)

www.thewaybya.blogspot.cz

3 Simix Simix | Web | Sobota v 16:06 | Reagovat

Ahoj :)
Já vždy spíš byla člověk, co ležel doma v teplíčku, četl si. Popravdě musím říct, že mě vysoká škola hodně mění a změnila. Vždy jsem byla taková ta slušňačka, za kterou mě mají někteří i dnes, už jen proto, že vypadám mile a jako hodná holka, ale po pravdě jsem čím dál víc zkažená.
Vymetám kluby, vracím se pozdě, nebo spíš brzy a tak. Ale ještě nejsem kdo ví jaký rebel, alkoholik a pařmen.
No jo.. kde jsou ty časy. Třeba seto zase vrátí a je to jen období v mládí, na které pak budu vzpomínat :) Občas ale i tak potřebuju být sama v klidu. Jak kdy.
Ale prostě... tímto krátkým článkem jsem ohromena. Napsala jsi to nádherně a je to tak. Máš pravdu!

4 S-hejvi S-hejvi | Web | Včera v 16:50 | Reagovat

Přesně jak píšeš! Vše je o tom, proč ne a člověk by tak měl ke všemu přistupovat a neohlížet se na druhé, co si asi budou myslet :))

5 Sandra Sandra | Web | Včera v 19:18 | Reagovat

krásne si to vystihla.:) osobne si myslím, že človek si nikdy nebude na 100% istý, že našiel samého seba. človek sa bude hľadať po celý čas pretože hľadanie samého seba nie je ani zďaleka také jednoduché.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama